Základní informace

Zeměpisná poloha

Kazachstán je stát, který se nachází na hranici dvou kontinentů - Evropy a Asie, jeho území se rozkládá mezi 45o - 87o východní délky a 40o - 55o severní šířky. Zeměpisné centrum evroasijského kontinentu se nachází právě v Kazachstánu (na křižovatce 78. poledníku a 50. rovnoběžky). Kazachstán patří mezi nejrozsáhlejší země světa, zaujímá 9. místo ve světě po Rusku, Kanadě, Číně, USA, Brazilii, Austrálii, Indii a Argentyně. Celková plocha je 2.724.900 km2 (1.048.300 sq. mi.). Území se prostírá na východ od Kaspického moře přes Turgajskou a Kazašskou plošinu až do Altaje, a od pohoří Ťan-šan na jihu a jiho-východu do Západosibiřské roviny na severu. Rozloha území od západu na východ přesahuje 3.000 km (1.150 mi.), od severu na jih 1.700 km (650 mi.). Na východě, severu, a severozápadě hraničí Kazachstán s Ruskem (délka hranice je 6.477 km), na juhu se státy Centrální Asie: Uzbekistánem (2.300 km), Kyrgystánem (980 km) a Turkmenistánem (380 km), na jihovýchodě s Čínskou lidovou republikou (1.460 km). Celková délka hranic je téměř 12.200 km, včetně hranic podél Kaspického moře (600 km).

Přírodní podmínky a přírodní zdroje.

Kazachstán se nachází v centru euroasijského kontinentu, ve stejné vzdálenosti od Atlantického a Tichého oceánu. Zároveň je vzdálen i od Indického oceánu, a proto je největším vnitrozemním státem, což určuje jeho přírodní podmínky. Na více než čtvrtině území Kazachstánu se prostírají stepi, na polovině území se nacházejí pouště a polopouště, na zbylé čtvrtině jsou hory, moře, jezera a řeky. Celkem v Kazachstánu je 11 tis. řek, více než 7 tis. jezer a vodních nádrží. Jen srovnatelně malá plocha je zalesněná (přibližně 22 mln. ha), počet druhů v rostlinné říši přesahuje 6 tis.

V Kazachstánu je přibližně 7 tis. jezer o celkové ploše 45 000 km². Nejvýznamnějšími řekami jsou Irtyš (4 284 km, z toho 1 700 km na území Kazachstánu), Išim (2 450 km), Ural (2 428 km, z toho 1 100 km na území Kazachstánu), Syrdarja (2 219 km, z toho 1 400 km na území Kazachstánu), Ili (1 439 km, z toho 815 km na území Kazachstánu), Ču (1 067 km) a jiné.

Hlavním bohatstvím Kazachstánu jsou nerostné suroviny. Kazachstán se podle množství přírodních zdrojů nachází na šestém místě ve světovém žebříčku. Ze 110 prvků Mendělejevovy tabulky zde můžeme nalézt ložiska 99 prvků, přičemž ložiska 70 prvků jsou prozkoumána, z 60 se aktivně těží. Je nutno dodat, že Kazachstán je jednou ze zemí s nejbohatš&iacutiacute;mi zdroji ropy, zemního plynu, titanu, hořčíku, olova, uranu, zlata a dalších barevných kovů. Ve světovém měřítku je Kazachstán již dnes největším výrobcem wolframu, jehož zásoby jsou největšími ve světě, druhé místo ve světovém žebříčku patří Kazachstánu kvůli zásobám chromových a fosforových rud, čtvrté - olova a molybdenu, osmé - železných rud. V dnešní době v Kazachstánu existuje 14 perspektivních ropných pánví, které jsou rozmístěny po celém území státu. Prozkoumáno je zatím pouze 160 ložisek ropy a plynu, a těžební zásoby ropy činí 2,7 mld. t. Celkové zásoby ropy na severu Kaspického moře jsou vyčísleny na 3,5 mld.t, plynu na 2-2,5 biliónů metrů krychlových. Podle prognóz existuje v dnešním Kazachstánu kolem 300 velkých nalezišť zlata, z nichž 173 jsou detailně prozkoumány. Dále jsou zde četná uhelná ložiska, z nichž největšími jsou Ekibastuské ložisko hnědého uhlí, a Karagandská uhelní pánev, jejíž ložiskové zásoby koksovatelného uhlí jsou odhadovány na 50 mld.t.

Administrativní členění

Republika Kazachstán je unitárním státem. Základem administrativního členění je 14 oblastí. Na západě - Akťubinská, Atyrauská, Západokazašská a Mangystauská oblast, na severu Akmolská, Pavlodarská, Severokazašská a Kostanajská oblast, na jihu Almatinská, Jihokazašská, Kyzylordská, Žambylská, a na východě Východokazašská oblast. V centrální částí se nachází největší Karagandská oblast.

Astana je od roku 1997 hlavním městem Kazachstánu. Dnes tady bydlí kolem 500 tis. obyvatel. Zvláštní postavení má město Almaty, jediné velkoměsto státu, s obyvatelstvem 1,2 mln. Celkem je v Kazachstánu 86 měst. Podle počtu obyvatel můžeme kazachstánská města rozdělit na několik skupin. Do první skupiny patří města s počtem obyvatel přes 300 tis. (Karaganda, Čimkent, Pavlodar, Taraz, Usť-Kamenogorsk). Do druhé města s počtem obyvatel od 200 do 280 tis. (Uralsk, Temirtau, Kostanaj, Aktobe, Petropavlovsk, Semipalatinsk). Třetí skupina, města s počtem obyvatel od 110 do 160 tis. (Ekibastuz, Kyzylorda, Aktau, Kokšetau, Atyrau). Celkově v Kazachstánu je nejvíce měst, v nichž počet obyvatel nepřevyšuje 50 tis.