Podnikání v Kazachstánu

Jaké jsou právní základy pro podnikání v Kazachstánu

Na kazašském trhu jsou nejvíce rozšířeny subjekty ve formě akciové a hospodářské společnosti

Základním normativně právním aktem v oblasti podnikatelské činnosti je občanský zákoník, který se skládá ze dvou částí - obecné a zvláštní.

Obecná část upravuje otázky právního statusu fyzických a právnických osob, dohody, vlastnické právo, obecná ustanovení o závazcích.

Zvláštní část občanského zákoníku obsahuje pak normy upravující jednotlivé druhy smluv (koupě, směna, darování, pronájem, o dílo, přeprava a jiné, jednotlivé druhy závazků (závazky ze způsobené škody, konkurzní povinnosti) a obsahuje části věnované právu duševního vlastnictví (část 5), dědění (část 6) a mezinárodnímu právu soukromému (část 7).

Nehledě na to, že obě části občanského zákoníku byly přijaty a uvedeny v platnost, proces jejich zdokonalování pokračuje. Proto se ve dnech 13.-14. května 2009 v Almaty konala mezinárodní právní konference k 15letí obecné části a 10letí zvláštní části občanského zákoníku. Zúčastnili se jí právníci z Německa, Slovenska, Ruska, Ukrajiny a dalších zemí.

Spolu s občanským zákoníkem podnikatelskou činnost upravují i jiné normativněprávní akty, jako jsou zákony o hospodářských společnostech; úpadku; rolnickém (farmářském) hospodářství; společnostech s omezeným a dodatečným ručením; akciových společnostech; či o soukromém podnikání.

Co se týče subjektů podnikatelské činnosti, nejrozšířenějšími jsou na kazašském trhu akciové a hospodářské společnosti. Za akciovou společnost (AS) se považuje právnická osoba emitující akcie za účelem získání prostředků k výkonu své činnosti. Vlastní majetek, který je oddělen od majetku členů, za své závazky nese odpovědnost do výše svého majetku a neodpovídá za závazky svých skorch (15:21:53 14/07/2009) členů (§ 85 občanského zákoníku Kazašské republiky).

Akciová společnost je oprávněna emitovat pouze akcie na jméno. Akcionáři AS mohou volně disponovat svými akciemi bez souhlasu jiných akcionářů a neodpovídají za závazky akciové společnosti. Rizika akcionářů jsou omezena hodnotou jim náležejících akcií. Akcionáři nesou odpovědnost za závazky jen v případech, kdy bude zjištěno, že svými úkony způsobili úpadek AS.

Minimální výše základního kapitálu stanovená zákonem o akciových společnostech činí částku, která se rovná 50 000násobku měsíčního výpočetního ukazatele, což od 1. ledna 2009 činí zhruba 530 tisíc USD.

Nejvyšším orgánem AS je valná hromada akcionářů. Nejvyšší orgán má pravomoc přijímat rozhodnutí o hlavních otázkách týkajících se společnosti. V AS se vytváří správní rada, která vykonává řízení činností společnosti. Řízení běžné činnosti provádí výkonn&yacuyacute; orgán, který může být individuální (ředitel, generální ředitel, prezident společnosti) nebo kolektivní (představenstvo, výbor). Ten je odpovědný správní radě a valné hromadě akcionářů.

Aktivními subjekty podnikatelské činnosti jsou i hospodářské společnosti, které mohou být založeny v jedné ze čtyř forem: 1. obchodní veřejná společnost; 2. komanditní společnost; 3. společnost s dodatečným ručením; 4. společnost s ručením omezeným.

Členové obchodní veřejné společnosti nesou v případě nedostatku jejího majetku solidární odpovědnost za její závazky celým svým majetkem (§ 63 občanského zákoníku KR). Občan může být proto členem jen jedné obchodní veřejné společnosti. Tato forma podnikatelské činnosti se příliš neujala stejně jako komanditní společnost. Komanditní společnost sdružuje členy odpovídající za závazky společnosti celým svým majetkem a členy, jejichž odpovědnost je omezena výší vloženého vkladu do majetku společnosti a kteří se neúčastní řízení podnikatelské činnosti společnosti skorch (15:21:53 14/07/2009) (§ 72 občanského zákoníku KR).

Společnost s dodatečným ručením (SDR) je společnost, jejíž členové ručí za závazky svými vklady vnesenými do základního kapitálu, a v případě nedostatku těchto peněz dodatečně ručí jim náležejícím majetkem ve výši odpovídající vneseným vkladům (§ 84 občanského zákoníku KR).

Jelikož členové SDR ručí za závazky společnosti dodatečně svým majetkem, odtud i název této společnosti. Maximální výše ručení členů je zakotvena ve stanovách organizace. Obecně se na SDR použijí předpisy stanovené pro společnost s ručením omezeným.

Společnost s ručením omezeným (SRO) je rozšířenou formou právnické osoby v Kazachstánu. Je to společnost založená jednou nebo několika fyzickými nebo právnickými osobami, jejíž základní kapitál je rozdělen na podíly ve výši stanovené zakladatelskou listinou (§ 77 občanského zákoníku KR). Podíly členů na základním kapitálu musí být úměrné jejich vkladům. Osoby zakládající SRO (označené v zakladatelských listinách) se nazývají zakladatelé a po zápisu SRO se nazývají společníci.

Členové neručí za její závazky a odpovídají za ztráty spojené s činností společnosti jen do výše hodnoty jimi vložených vkladů. Počet členů není zákonem omezen. SRO vykonává svou činnost na základě společenské smlouvy (je-li několik zakladatelů) a stanov.

Členové SRO jsou oprávněni prodat svůj podíl na základním kapitálu nebo jeho část podle svého výběru jednomu nebo několika členům této společnosti. Při zcizení podílu na základním kapitálu SRO členové společnosti mají přednostní právo na koupi podílu nebo jeho části před jinými osobami.

Orgány SRO jsou valná hromada společníků (je-li jich několik) a výkonný orgán, který může být individuální, v osobě ředitele nebo prezidenta společnosti, nebo kolegiální (vedení.

Minimální výše základního kapitálu činí 100 měsíčních výpočetních ukazatelů nebo zhruba 1030 U skorch (15:21:53 14/07/2009) SD (k 1. 1. 2009). Maximální výše není omezena. Všechny právnické osoby podléhají zápisu v orgánech spravedlnosti Kazašské republiky.

Zahraniční společnosti zpravidla registrují dceřinou organizaci nebo strukturní útvar. Dceřinou organizací se rozumí právnická osoba, jejíž převážná část základního kapitálu je zformována jinou právnickou osobou nebo na základě jimi uzavřené smlouvy základní organizace má možnost určovat rozhodnutí přijímaná touto organizací.

Strukturním útvarem se rozumí samostatný útvar právnické osoby, který se nachází mimo její sídlo. Podle zákonů strukturní útvary - pobočky a zastoupení samy o sobě nejsou právnickými osobami. Pobočka vykonává všechny nebo část funkcí právnické osoby, která ji založila včetně funkce zastupování. Zastoupení vykonává jen funkce zastupování a hájení zájmů právnické osoby, uzavírá obchody a jiné právní úkony jménem právnické osoby.

Pobočky a zastoupení jednají jménem právnické osoby, kterou zastupují; nemají vlastní majetek; nenesou samostatnou odpovědnost za porušení závazků; odpovědnost nese právnická osoba, která je založila.

K výkonu uložených funkcí právnická osoba vyčleňuje pobočce a zastoupení majetek. Veškerý majetek, který nabude a spravuje strukturní útvar, je vlastnictvím právnické osoby. Strukturní útvar může najímat personál, zakládat bankovní účty, najímat místnosti, udělovat pozvání a dostávat víza.

Právnická osoba schvaluje speciální Řád o strukturním útvaru, který je hlavním dokumentem pro registraci pobočky nebo zastoupení. Vedoucí pobočky nebo zastoupení (ředitel, regionální manažer) jedná na základě generální plné moci vydané právnickou osobou. V případě výměny vedoucího strukturního útvaru se o tom neprodleně informují orgány spravedlnosti, kde probíhala registrace a orgány statistiky Kazašské republiky.

K registraci strukturního útvaru nebo dceřiné organizace zahraniční společnosti je nezbytné předložit dokumenty:

1. siacutelo společnosti;

2. bankovní náležitosti;

3. druhy činnosti dceřiné organizace nebo strukturního útvaru;

4. název dceřiné organizace nebo strukturního útvaru;

5. výše základního kapitálu dceřiné organizace;

6. kopie zakladatelských listin společnosti opatřené apostilou;

7. kopie osvědčení o zápisu společnosti (výpis z obchodního rejstříku) opatřená apostilou;

8. kopie dokumentu společnosti o jmenování vedoucího společnosti zmocněného podepisovat dokumenty (ověřená razítkem společnosti);

9. nájemní smlouva nebo záruční dopis od vlastníka kancelářského prostoru v Kazachstánu k určení síla společnosti;
10. notářem ověřené kopie pasu a kazašského osvědčení o registraci plátce daně pro vedoucího dceřiné společnosti nebo strukturního útvaru;

11. potvrzení z daňového orgánu Kazašské republiky o neexistenci nedoplatků na daních a jiných povinných platbách do rozpočtu Kazašské republiky;

12. banka, ve které se plánuje založit účet dceřiné organizace nebo strukturního útvaru;

13. do jaké kategorie podnikatelských subjektů se pravděpodobně zařadí dceřiná organizace.